Je vám smutno? Nekupujte si medvídka mývala, jeďte do Ostravy!!!

čtvrtek 5. duben 2012 08:50

Naše ubytování - Hotel Garni, Slezská Ostrava

Ovšem jen tehdy, pokud budete mít tak pěkné počasí jako my, najdete tak bezva přátele jako my - a neprovedete hloupost tak jako já!

Před čtrnácti dny se mi splnila dvě přání: navštívit Ostravu a jet tam pendolinem; třetí - shlédnout výstavu Černá slunce v Domě umění  - však bohužel ne, neboť už skončila. Nahradila jsem ji obrazem Františka Kupky "Tvar modré" tamtéž. Reportáž z pobytu vezmu hopem, nepůjdu do všech podrobností. Ale u některých okamžiků se zastavit musím.

Po příjezdu v pátek odpoledne jsme se s manželem ubytovali v hotelu Garni, prošli si okolí a poseděli u krbu s přáteli, sympatickými a vstřícnými majiteli hotelu. V sobotu ráno nás Jirka, bývalý spolužák z vejšky, odvezl do Landeka. A tady se zvýšily mé libé pocity; začala jsem se přímo vznášet ...

Při odebírání vstupenek u dolu Ed. Urxe to vypadalo asi takhle: "Ale, no...",  pohled na mne a na muže, pak znova na vstupenky a opět na nás. Poté průvodce pronesl s ironií v hlase: "No, dobrá". On toho důchodce (přesněji mě, důchodkyni) nenašel! PA-RÁ-DA! Jistě chápete, že mi vůbec nevadilo, že fáráme do podzemí (i když se podzemním aktivitám běžně vyhýbám) a užívala jsem si to.

Pak jsme byli v Domě umění, kde mě okouzlila samotná budova, ale expozice trochu nahněvala. Nemohla jsem se totiž soustředit na obraz, periferně mi něco vadilo. No, jasně, vedle něj stála sytě modrá židle! Tak jsem ji sebrala a odnesla (z mého hrdinského činu byl můj muž vyveden z míry a rád o tom vypráví).

Potom jsem prošli několik náměstí a ulic, poseděli na zahrádce u jedné kavárny, propletli se parkem mezi rodiči s kočárky, dětmi, kolečkáři, pejskaři, důchodci, mládeží ... a dorazili na Novou radnici. Vyjeli jsme výtahem do věže, ovšem při nákupu lístků se opakovalo téměř to samé co v Landeku - zase mě dívka prodávající vstupenky nepovažovala za důchodce! PA-RÁ-DA! A tak jsem s nebývalou chutí prošla ochoz a nafotila Ostravu ze všech stran, i když normálně mě na rozhlednu nedostanete. 

Na půl šestou jsme měli naplánované setkání s blogerkou Monikou Mochovou, měli jsme ještě čas, tak jsme opět courali po městě; objevili další náměstí a parky. Včas jsme dorazili do kavárny DANIEL, kam za námi přišla půvabná a milá Monika. Obzvláště mě potěšilo, když  pronesla, že jsem zhubla a můj muž to potvrdil a doplnil, že hodně! PA-RÁ-DA! Dali jsme si kávu a dvoudecku bílého, popovídali o životě (a blogu) a večer kolem půl deváté jsme se rozešli.

A tady můj ostravský let do výšin skončil. Abych si uvědomila, že stále funguje zemská přitažlivost a má nešikovnost, před vchodem do hotelu jsem zakopla a padla na pravou ruku. Jo, jo, s tím omládnutím a zhubnutím bych měla ještě něco udělat; má opožděná reakce a pořád ještě nadváha způsobily, že mě pobolívá ruka do dneška. ŽÁDNÁ PA-RÁ-DA!

V neděli jsme byli na Slezskoostravském hradu a v Miniuni, bylo to taky moc pěkné, ale jednak mě bolela ruka a druhak jsem už nic neslyšela o svém mladistvém vzhledu, neb jsme využili V.I.P. vstupenky od Moniky, tudíž povídání končím.

Ostrava mě nezklamala, naopak, posílila můj pocit čehosi blízkého, osobitého, tvrdošíjného. Důlní věže uprostřed města, industriální architektura,  mosty - pro mne prostě unikátní. Jak zpívá výstižně Jarek Nohavica: "...bo Ostrava je region razovity". Příště bych chtěla do Vítkovic, "ocelové město" mě láká; vždy jsem byla ctitelkou Julese Verna. A taky za Sorelou, do evangelického kostela, možná i do Parníku ...

Zdravím, OSTRAVO!!!

Miroslava Nulíčková

NULIDanielo, tos mě opravdu12:5118.4.2012 12:51:04
danielaVidět i pěkné, nadějné14:3117.4.2012 14:31:45
NULIMirku, já nevím, proč20:0016.4.2012 20:00:45
Mirek T.Milá NULI, proč11:4616.4.2012 11:46:31
boženkavelmi potěšující10:2315.4.2012 10:23:33
NULIJenom dodateček:09:4814.4.2012 9:48:46
NULITak jsem se zamyslela,18:527.4.2012 18:52:24
Lída V.NULI,23:506.4.2012 23:50:37
NULIRuku poctivě nutím spolupracovat,08:516.4.2012 8:51:47
Mirek T.Teda, to koukám, NULI,20:555.4.2012 20:55:19
ZipHezké povídání...20:055.4.2012 20:05:13
zuzanazajicovapardon...laťka...20:005.4.2012 20:00:49
zuzanazajicovavysoko nasazená reportážní la´tka19:595.4.2012 19:59:54
Honza Marek, KanadaTu Ostravu18:515.4.2012 18:51:01
NaďaTak jsem se poctivě13:395.4.2012 13:39:20
Marek TrizuljakMoc příjemné vyprávění13:365.4.2012 13:36:24
HelenaBojím se, že12:375.4.2012 12:37:22
Roman NedbalPříště11:255.4.2012 11:25:35
OtaTak Ostrava je město,10:175.4.2012 10:17:46

Počet příspěvků: 23, poslední 18.4.2012 12:51:04 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Miroslava Nulíčková

Miroslava Nulíčková

Psát bych zkusila třeba o "našem" zloději, o hlídání vnoučat, o studentech, o pubertě nejmladší dcery; možná o prvních láskách, o nemocech, o nelegálním software, o venčení pejska, o městě, o vlacích, o netopýrech...

Jsem máma, babička, teta, kmotra, manželka, sestra, dcera. A taky kamarádka a bývalá kolegyně. A ještě učitelka (taky bývalá, jsem už důchodce). Nejsem nula, jsem NULI.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • Jiří KAMEN: Kinžál
  • Jan PÁSEK: Tančili jsme holanďana
  • Pavla SMETANOVÁ: Pod cypřišem se sklenkou ouza
  • Zuzana ZAJÍCOVÁ: Drsný život zralé ženy
  • Naďa DUBCOVÁ: Nepravidelný deník české rentiérky

Co právě poslouchám

  • Poletíme?

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.